Je možná prostřednictvím registračního formuláře. Pro úhradu startovného doporučujeme on-line platební bránu. V případě bankovního převodu musí být platba provedena pod zaslaným variabilním symbolem (přidělené ID) a specifickým symbolem 1225 na účet pořadatele č. 7456266001/5500, Raiffeisenbank a.s., nejpozději 3 dny po registraci, jinak bude zrušena.  Startovné je nevratné.

Pro platby ze zahraničí: IBAN CZ4655000000007456266001, SWIFT kód: RZBCCZPP. Způsob platby SHA (shared). Majitel účtu: MARATON Brno, Gorazdova 91/2, Brno. Posledním dnem pro registraci a zároveň platbu převodem je 17. 10. 2025. Do 18. 10. 2025 bude otevřena elektronická registrace pouze s online platbou, QR kódem nebo v hotovosti přímo na místě výdeje startovních tašek. Každý účastník je povinen zadat platný e-mail, na který mu budou zaslány pokyny pro platbu. Po dokončení registrace doporučujeme zkontrolovat své údaje v seznamu přihlášených a případné reklamace řešit bezodkladně prostřednictvím e-mailové adresy info(@)BehejBrno.com.

Registrace jednotlivců je možná rovněž 19. 10. 2025 v místě startu. Registrace bude ukončena v 10:30 – 30 minut před startem závodu. Platba musí být provedena v hotovosti nebo QR kódem na místě v předepsané výši. 

1. Nový účastník se řádně zaregistruje ZDE.
2. Po obdržení potvrzovacího mailu nám zašlete jeho ID a vaše ID
3. Použijte mailovou adresu info@behejbrno.com
4. Po přepisu obdržíte potvrzovací email.
5. Zkontrolujte vše ve výpisu přihlášených ZDE.

(děkujeme panu Jiřímu Šmitákovi, autorovi textu)

Zakládající pořadatel Brněnské pětadvacítky TJ Sokol Žabovřesky ji uspořádal v letech 1967–2006 s výjimkou roku 1968, kdy se závod v důsledku okupace naší země Sovětskou armádou nekonal. Místo startu a cíle bylo na hřišti Pod lesem a trať vedla po silnici přes Komín, Kníničky, Rozdrojovice do Jinačovic, kde byla obrátka, a stejnou cestou se vytrvalci vraceli zpět do cíle.

Premiérového ročníku se 29. října 1967 zúčastnilo 23 vytrvalců. Na obtížné kopcovité trati s výškovým rozdílem 115 metrů a celkovým součtem stoupání 290 metrů si nejlépe vedl maratonec Spartaku 1. brněnská Zdeněk Nečas, který dosáhl cíle v čase 1:27:08,8.

Ve druhém ročníku závodu startovalo 39 běžců, vítěz Adam Košťál z Dukly Banská Bystrica překonal traťový rekord téměř o tři minuty (1:24:10,2), prvenství v 3. ročníku si vybojoval reprezentant a pozdější národní trenér našich maratonců Bohdan Müller s traťovém rekordu 1:22:32,8 v konkurenci 61 vytrvalců. Pětadvacítka, výborně organizovaná svým zakladatelem a ředitelem Františkem Bartákem, získávala stále více na popularitě, což se odrazilo nejen v počtu, ale i v kvalitě startovního pole.

V jubilejním 10. ročníku 17. září 1977 se na startovní čáře sešel rekordní počet 171 běžců, a to nejen z celé naší tehdejší republiky, ale i téměř tři desítky přijely ze zahraničí. Raritou byla účast sedmi vytrvalců až z Řecka. 30letý vítěz Miroslav Jura (ZVL Žilina) dosáhl vynikajícího času 1:20:30, který už nikdo nikdy nepřekonal. A nebyl jediným vítězem tohoto ročníku – ve veteránských kategoriích se totiž bojovalo o mistrovské tituly na 25 km. Závod skončil velkým úspěchem a stal se nejen sportovní, ale i společenskou událostí v našem městě a po zásluze patřil mezi nejlépe organizované akce v celé republice.

Poté se však další organizace běhu vzdal jeho duchovní otec František Barták a došlo k určité stagnaci a později dokonce ke krizi závodů. Přesto ještě ve 11. ročníku startovalo 114 vytrvalců, v dalších letech však jejich počet neustále klesal a účast zahraničních běžců byla jen sporadická. A proto znovu vstoupil na scénu František Barták se svými někdejšími spolupracovníky. Díky nezměrnému úsilí se jim podařilo zajistit ve 20. ročníku v roce 1987 účast 119 běžců včetně 11 ze zahraničí.

V dalším období však počet startujících výrazně poklesl a v letech 1992-2006, kdy účast vytrvalců jen jednou překonala šest desítek a v roce 2004 dosáhla „rekordních“ 33, byl závod udržen při životě jen díky iniciativě několika jednotlivců. A v roce 2006 se na původní kopcovité trati, která patřila k neobtížnějším pětadvacítkám u nás, běželo naposledy. Traťový rekord Miroslava Jury nikdo nepřekonal, v kategorii žen, která byla poprvé vypsána v roce 1974 patřil rekordní čas Haně Horákové z Univerzity Brno 1:36:09. Výborných výsledků dosahovali i veteráni – v kategorii nad 40 let byl nejrychlejší Jiří Kaňa za 1:26:03 (1984), v padesátnících Oldřich Zeman 1:33:02 (1973) a nad 60 let Jan Nechvátal 1:46:24 (1997). To byly výkony, o nichž se současným vytrvalcům může bohužel zdát.

V roce 2007 uspořádala jubilejní 40. ročník Brněnské pětadvacítky AC Moravská Slavia Brno, protože dosavadní pořadatel Sokol Brno Žabovřesky už neměl o její organizaci zájem. Běžel se na nové trati se startem a cílem na stadionu na Vojtově ulici po cyklostezce přes Pisárky směrem k Bystrci, Údolím oddechu až ke staré dálnici a stejnou cestou zpět. V roce 2012 došlo ke změně trati, kdy byla obrátka v Komíně a za Riviérou.

Nejvíce vytrvalců startovalo v roce 2010-2011, kdy jejich počet překročil stovku, nejméně pak v loňském roce, kdy se prezentovalo jen 40 mužů a 5 žen. Přestože se jednalo o snadnější trať, než byla ta původní, výkony běžců však zůstaly daleko za těmi dřívějšími. Svědčí o tom i traťové rekordy Martina Kučery 1:24:40 a Ivany Martincové (1:40:24). Od 52. ročníku, který je na pořadu 20. října 2019 přebírá pořadatelskou taktovku tým BehejBrno.com.

Historie Brněnské pětadvacítky je bohatá a zajímavá. Startovala na ní nejen řada vynikajících běžců, ale i závodníků různých sportovních odvětví všech věkových kategorií. Jmenujme alespoň 4násobného vítěze Velké pardubické Václava Chaloupku, novináře Jaromíra Meixnera a Petra Kmenta, politiky Milana Šimonovského, Stanislava Juránka, Jana Zahradníčka a gladiátora Frantu Kocourka. Startovali i rodinné trojice – bratři Benešovi, Kalábovi a sestry Coufalovy. Nejvíce prvenství v kategorii mužů vybojoval Jaroslav Kocourek, který vyhrál 4x (1973-1975 a 1979), zatímco Ivana Martincová zvítězila 13x! Obrovské uznání však patří Karlu Fuksovi (1946), který absolvoval všech 57 ročníků.

Závod je od roku 1986 memoriálem Jiřího Neřimy (1941-1985) a od roku 2016 také Františka Bartáka (1933-2016).